Búrský kůň
(Boer nebo Boerperd)
Původ a historie
Historie búrského koně je tak stará jako historie bílé civilizace v jižní Africe. Růst a vývoj chovu byl paralelní a nerozlučně spojený s historií bílých osadníků.
V Africe nikdy koně nežili, jsou tedy i předkové búrského koně dovezení koně, hlavně arabové a berbeři, většinou z chovů v jihovýchodní Asii. Ty do jižní Afriky dovezla v roce 1653 holandská Východoindická společnost. Na počátku 19. století pak byli dovezeni i angličtí plnokrevníci a údajně i některá perská plemena. Holandští a angličtí osadníci z těchto předků vyšlechtili tzv. kapského koně, který se stal předkem búrského koně.
V letech 1836 až 1899 měli menší vliv na vývoj plemene nizozemští hřebci, hackneyové, norfolští klusáci a clevelandští hnědáci. V roce 1870 postihla chov epidemie, ve které zahynulo mnoho koní, nicméně chov zůstal zachován.
Popis a charakteristika
Búrský kůň je typický jezdecký kůň s neobyčejnou vytrvalostí, odolností a odvahou, kterou projevoval především v búrské válce (1836 - 1899) a rovněž v první světové válce. Díky drsným podmínkám vznikl z temperamentních orientálců velmi zdraví, schopný, samostatný a houževnatý kůň, všestranný a velmi výkonný.
McLoud - představitel búrského koně
